Disekující osteochodritida je zahrnována mezi aseptické nekrózy postihující omezený okrsek subchondrální kosti kloubu, což je kost pod chrupavkou kloubní vyživující její dolní část. Dochází tím k odloučení části chrupavky od svého lůžka v kosti. Kloubní část chrupavky je vyživována ze synoviální tekutiny kloubu, proto nemusí být změněna. Dle lokalizace a stupně odloučení, nemusím být při pohledu z kloubu patrné místo disekátu, nebo se jeví jen změnutím chrupavky. V těžších stadiích dochází k uvolnění části chrupavky do kloubu a vzniku volného tělíska kloubu (kloubní myšky). Příčiny mohou být různé, uvažuje se o úrazech, kdy dochází ke kompresi kosti pod chrupavkou, ale i o „ucpání“ cév subchondrální kosti z neznámé příčiny). Nejčastěji postiženými klouby jsou koleno a hloub hlezenný.
Pacient přichází pro bolesti postiženého kloubu, které se stupňují při bolesti. Pokud je v kloubu již uvolněná část chrupavky (myška), dochází k blokádám kloubu, kdy se při pohybu tělísko vzpříčí a není možný pohyb v kloubu. Po následném přeskočení se blokáda s přeskočením uvolní a pohyb obnoví. Při vyšetření se standardně provede RTG vyšetření, kde může být patrné ložisko disekátu. V případě myšky může být ta patrná na snímku. Pro přesné stanovení diagnózy je vhodné vyšetření magnetickou resonancí, která nám ozřejmí stupeň uvolnění chrupavky a stav subchondrální kosti.
Způsob terapie závisí na velikosti disekátu a stupni odloučení. Pokud je chrupavka ve svém „lůžku“, a jsou-li známky hojení, je možné jen končetinu odlehčit, aby došlo k přihojení. Pokud však nejsou známky přihojování odloučené chrupavky k lůžku a navíc je subchondrální kosti sklerotická (špatně prokrvená, bez potenciálu hojení, je nutné oživit spodinu. Nejčastěji se to provádí tak, že se navrtá sklerotický spodina malým vrtáčkem, nebo Kirschnerovým drátem. V případě, že je chrupavka volně odloučena od spodiny, je možní ji vyjmout, spodinu navrtat a chrupavku opět fixovat zpět do lůžka. K fixaci je možné použít fibrinové lepidlo, či drobných šroubků. Nejhorší problém nastává, pokud je chrupavka odloučena a rozlámána na drobné částečky, které se nedají přifixovat zpět. V tom případě je nutné je odstranit a defekt v chrupavce ošetřit buď jen navrtáním, kdy u drobných defektů dojde k přehojení při dlouhodobějším odlehčení, nebo je možní přenést chrupavku i s subchondrální kostí z místa, kde není nutná pro funkci kloubu (mozaikoplastika).