U chronických poškození, která jsou diagnostikována častěji, bylo navrženo několik metod. Jednou z nich je artrodéza LTq kloubu. Přístupem přes pátý extenzorový kompartment pronikáme k LTq kloubu a resekujeme kloubní plochy. Mezi resekované plochy vkládáme štěp z lopaty kosti kyčelní k udržení výšky ulnární strany karpu a provedeme osteosyntézu Herbertovým šroubem. Po zašití se přikládá vysoká fixace nad loket do zhojení artrodézy tak, aby byla možná flexe a extenze v loktu ale neumožňovala rotace předloktí. Tato metoda však má vysoké procento komplikací (nezhojení, artróza triquetrohammatního kloubu, přetížení TFCC). V současnosti ji indikujeme u stavů, kde je izolovaná artróza v LTq kloubu.